|
|
The Role of Privacy in Forming the European Union's Normative Power through Regulation
Hejtmánek, Matěj ; Young, Mitchell (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Otázka soukromí je již dlouho nedílnou součástí debaty o lidských právech a základních hodnotách, které by měly vlády jednotlivých států svým obyvatelům zajistit. Rychlý technologický rozvoj posledních desetiletí přinesl téma ochrany soukromí ještě více na odiv, a to především kvůli rostoucí digitální ekonomice a novým výzvám, které jsou s ní spojeny. Tato práce pojednává o roli soukromí jako základního práva při formování role Evropské unie jako globální mocnosti, konkrétně práce staví na dvou teoriích: Normativní síla Evropské unie a Bruselský efekt. Digitální ekonomika Evropské unie v posledních dvou desetiletích exponenciálně roste. Vzhledem k rostoucímu významu digitální ekonomiky začala Evropská unie od 90. let 20. století postupně zavádět zákony regulující tok osobních údajů online. Tyto nové předpisy měly často vliv na globální trhy a velké technologické společnosti působící na jednotném evropském trhu, ale sídlící mimo Evropu. Kromě analýzy vývoje evropských zákonů o ochraně osobních údajů a role, kterou v ohledu utváření globální síly Evropské unie sehrály evropské soudy, práce podává přehled o debatě evropských představitelů týkající se podnětů k zavedení nových zákonů ohledně právo na ochranu soukromého života evropských občanů.
|
|
|
Democracy or Stability in the Maghreb? : Security Policy of the EU towards the Region between 2005 and 2010
Holík, Jiří ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá analýzou bezpečnostní politiky Evropské unie vůči zemím Maghrebu mezi lety 2005 a 2010. Činí tak se záměrem ověřit, nakolik praktická politika odpovídá úrovni politických deklarací. Pomocí analýzy Evropské politiky sousedství a v jejím rámci realizované podpory demokratizace v regionu Severní Afriky chce zároveň přispět k probíhající diskusi, zda je možné Evropskou unii chápat jako tzv. normativní mocnost (Normative Power). První kapitola stručně představuje koncept normativní mocnosti. Následující oddíl se zabývá Evropskou bezpečnostní strategií, přičemž dochází k závěru, že cíl podpory demokracie zaujímá v rámci tohoto dokumentu centrální místo. Třetí část poskytuje historický přehled evropské politiky vůči Středozemí, v jejímž rámci se vztahy EU a zemí Maghrebu rozvíjely, přičemž největší pozornost je věnována analýze Evropské politiky sousedství. Následující kapitola zkoumá úroveň praktické evropské politiky. Skládá se ze tří samostatných případových studií evropské politiky vůči Tunisku, Maroku a Libyi mezi roky 2005 a 2010. Pátá a závěrečná část kvalitativně analyzuje způsob, jakým čtyři faktory (obchod, energetická spolupráce, migrace a terorismus) přispěly ke strukturování vztahů mezi Tuniskem, Marokem a Libyí na jedné straně a Španělskem, Francií a Itálií na...
|
|
|
Security Policy of the EU towards the Maghreb: Promoting Democracy or Stability?
Holík, Jiří ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou bezpečnostní politiky Evropské unie vůči zemím Maghrebu mezi lety 2005 a 2010. Činí tak se záměrem ověřit, nakolik praktická politika odpovídá úrovni politických deklarací. Pomocí analýzy Evropské politiky sousedství a v jejím rámci realizované podpory demokratizace v regionu Severní Afriky chce zároveň přispět k probíhající diskusi, zda je možné Evropskou unii chápat jako tzv. normativní mocnost (Normative Power). První kapitola stručně představuje koncept normativní mocnosti. Následující oddíl se zabývá Evropskou bezpečnostní strategií, přičemž dochází k závěru, že cíl podpory demokracie zaujímá v rámci tohoto dokumentu centrální místo. Třetí část poskytuje historický přehled evropské politiky vůči Středozemí, v jejímž rámci se vztahy EU a zemí Maghrebu rozvíjely, přičemž největší pozornost je věnována analýze Evropské politiky sousedství. Následující kapitola zkoumá úroveň praktické evropské politiky. Skládá se ze tří samostatných případových studií evropské politiky vůči Tunisku, Maroku a Libyi mezi roky 2005 a 2010. Pátá a závěrečná část kvalitativně analyzuje způsob, jakým čtyři faktory (obchod, energetická spolupráce, migrace a terorismus) přispěly ke strukturování vztahů mezi Tuniskem, Marokem a Libyí na jedné straně a Španělskem, Francií a Itálií na straně...
|
|
|
The European Union as a normative power in relation to Russian Federation?
Klanicová, Viktória ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Cieľom tejto práce bolo preskúmať, do akej miery možno považovať Európsku úniu za normatívnu mocnosť vo vzťahu k Ruskej federácii. Európska únia sa vyvinula v jedného z najdôležitejších globálnych aktérov na medzinárodnej scéne a tento vývoj následne vyvolal sériu debát, ktoré sa snažili definovať konkrétne aktérstvo EÚ vo vzťahu k tretím stranám. Na jednej strane akadémia zdôrazňovala normatívne a hodnotové prvky Európskej únie ako celku, najmä v oblasti zahraničnopolitickej spolupráce, kde existuje zvýšený dôraz na význam hodnôt a noriem v porovnaní s ostatnými tradičnými aktérmi v medzinárodnom meradle. Na druhej strane štrukturálni realisti poskytli alternatívnu záujmovo orientovanú definíciu, podľa ktorej sa od členských štátov Európskej únie očakáva, že budú nasledovať spoločný prístup iba v prípadoch, ktoré nie sú v rozpore s ich národnými záujmami, o ktorých sa tvrdí že vždy prevládajú. Tieto dva alternatívne pohľady na výskum poskytli tejto práci kritéria očakávaného správanie, ktoré boli skúmané na konkrétnom prípade vízovej politiky Európskej únie voči Rusku. Presnosť týchto dvoch teoretických rámcov bola analyzovaná pomocou troch kritérií - vývoja politiky v čase, na základe jednoty členských štátov a diskurzu v rámci vízovej politiky. Empirické skúmanie ukázalo, že aj keď členské štáty...
|
|
|
Democracy or Stability in the Maghreb? : Security Policy of the EU towards the Region between 2005 and 2010
Holík, Jiří ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá analýzou bezpečnostní politiky Evropské unie vůči zemím Maghrebu mezi lety 2005 a 2010. Činí tak se záměrem ověřit, nakolik praktická politika odpovídá úrovni politických deklarací. Pomocí analýzy Evropské politiky sousedství a v jejím rámci realizované podpory demokratizace v regionu Severní Afriky chce zároveň přispět k probíhající diskusi, zda je možné Evropskou unii chápat jako tzv. normativní mocnost (Normative Power). První kapitola stručně představuje koncept normativní mocnosti. Následující oddíl se zabývá Evropskou bezpečnostní strategií, přičemž dochází k závěru, že cíl podpory demokracie zaujímá v rámci tohoto dokumentu centrální místo. Třetí část poskytuje historický přehled evropské politiky vůči Středozemí, v jejímž rámci se vztahy EU a zemí Maghrebu rozvíjely, přičemž největší pozornost je věnována analýze Evropské politiky sousedství. Následující kapitola zkoumá úroveň praktické evropské politiky. Skládá se ze tří samostatných případových studií evropské politiky vůči Tunisku, Maroku a Libyi mezi roky 2005 a 2010. Pátá a závěrečná část kvalitativně analyzuje způsob, jakým čtyři faktory (obchod, energetická spolupráce, migrace a terorismus) přispěly ke strukturování vztahů mezi Tuniskem, Marokem a Libyí na jedné straně a Španělskem, Francií a Itálií na...
|
|
|
Security Policy of the EU towards the Maghreb: Promoting Democracy or Stability?
Holík, Jiří ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou bezpečnostní politiky Evropské unie vůči zemím Maghrebu mezi lety 2005 a 2010. Činí tak se záměrem ověřit, nakolik praktická politika odpovídá úrovni politických deklarací. Pomocí analýzy Evropské politiky sousedství a v jejím rámci realizované podpory demokratizace v regionu Severní Afriky chce zároveň přispět k probíhající diskusi, zda je možné Evropskou unii chápat jako tzv. normativní mocnost (Normative Power). První kapitola stručně představuje koncept normativní mocnosti. Následující oddíl se zabývá Evropskou bezpečnostní strategií, přičemž dochází k závěru, že cíl podpory demokracie zaujímá v rámci tohoto dokumentu centrální místo. Třetí část poskytuje historický přehled evropské politiky vůči Středozemí, v jejímž rámci se vztahy EU a zemí Maghrebu rozvíjely, přičemž největší pozornost je věnována analýze Evropské politiky sousedství. Následující kapitola zkoumá úroveň praktické evropské politiky. Skládá se ze tří samostatných případových studií evropské politiky vůči Tunisku, Maroku a Libyi mezi roky 2005 a 2010. Pátá a závěrečná část kvalitativně analyzuje způsob, jakým čtyři faktory (obchod, energetická spolupráce, migrace a terorismus) přispěly ke strukturování vztahů mezi Tuniskem, Marokem a Libyí na jedné straně a Španělskem, Francií a Itálií na straně...
|
host ::
RSS.